Památky
Římskokatolický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
Postaven v letech 1844-1848 z popudu tepelského opata Mariana J. Heinla v duchu ideje resignovavšího opata K. K. P. Reitenbergera v historizujícím novobyzantském slohu. Plán baziliky ortogonálního půdorysu, vztyčené v místech zděné kaple Narození Panny Marie z r. 1820, vypracoval arch. Johann Gottfried Gutensohn z bavorského Mnichova. Stavbu realizoval tepelský klášterní architekt Anton Thurner z Přimdy za pomoci pražského stavitele a sochaře Josepha Krannera.
Vnitřní výzdobu provedli štukatéři Bader z bav. Mnichova a Pellegrini z Prahy, arch. Bergmann z Prahy, malíři Carl von Hampel z Vídně, Kratzmann z Prahy, Strauss a Hochenögg z bav. Mnichova. Sochařská výzdoba je dílem pražského sochaře Jos. Maxe, jeho dílny a jeho žáka Josefa Parise. Uvnitř kostela dále oltáře sv. Jana, sv. Norberta, Nejsv. srdce Páně a Sv. Kříže, křížová cesta z r. 1886 od pražského malíře Mathausera, socha bl. Hroznaty atd. Původní zvony z let 1835 a 1847 od W. Sedlmayera z Plané a J. di Valle z Chebu byly částečně zrekvírovány za 1. a 2. svět. války. Kostel v r. 1848 vysvětil opat Heinl a r. 1850 konsekroval kardinál arcibiskup B. ze Schwarzenberka.
Anglikánský kostel
Anglikánský ko
stel je pozdním dílem londýnského architekta Williama Burgese, podle jehož plánů byl postaven zdejším stavitelem Friedrichem Zicklerem v roce 1879. Podnět k jeho vybudování dala Angličanka lady Anna Scott of Rodono na památku svého manžela, který zemřel v roce 1867 v Mariánských Lázních. Uskutečnění svého úmyslu zabezpečila darem 12 000 zlatých.
Kostel je postaven z červených ostře pálených neomítnutých cihel podle vzoru anglických románsko-gotických venkovských staveb. Z původního vybavení interiéru je zachována pouze kazatelna a mramorová pamětní deska z roku 1911, připomínající časté návštěvy britského panovníka, krále Edwarda VII..
Po rozsáhlé rekonstrukci byl kostel v r. 1994 otevřen jako výstavní a koncertní sál.
Evangelický kostel
Postaven pro evangelické lázeňské hosty v letech 1853-1857 z veřejné. sbírky německých evangelíků pod patronací a za přispění pruského krále Bedřicha Viléma IV., jenž byl 24. 6. 1857 přítomen slavnostnímu vysvěcení. Kostel byl vystavěn d1e projektu berlínského architekta a dvorního stav. rady G. Ch. Cantiana (1796-1866), jehož pamětní deska a monogram se nacházejí v předsíni. Plochostropé střídmé lodi dominuje obraz Krista v nadživotní velikosti. Z r. 1907 pocházejí okenní vitráže, darované císařem Vilémem II., nepůvodní je též sanktusník na hřebeni střechy. R. 1999 byl kostel renovován.
Pravoslavný kostel svatého Vladimíra
V letech 1900 - 1902 nahradil pravoslavnou modlitebnu, fungující od r. 1878 v budově radnice. Po opakované finanční sbírce, iniciované zdejšími lékaři a pravoslavným knězem Nikolajem N. Pisarevským mezi srbskou a ruskou lázeňskou klientelou, vypracoval plány stavby petrohradský architekt prof. Nikolaj V. Sultanov (1850 - 1908). Stavbu realizoval známý františkolázeňský stavitel Gustav Wiedermann, autor pravoslavných kostelů ve Františkových Lázních (1889) a Karlových Varech (1893 - 1898). Půdorys vychází z řeckého kříže, jehož kvadratický střed převyšuje postranní apsidy. Interiéru dominuje bohatý majolikový ikonostas, vyrobený původně v Kuzněcovu u Tveru pro Světovou výstavu v Paříži r. 1900. Za 1. svět. války byla zrekvírována zvonkohra, za 2. svět. války sloužil kostel jako sklad, Obnoven byl ve 2. pol. 20. století.
https://www.marianskelazne.cz
Kontakt