Výlety

Naučná stezka Geologický park

Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa.Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.

Rostliny, byliny a keře jsou vybrány tak, aby odpovídaly skutečnému výskytu ve vazbě na geologický podklad a půdní podmínky v místě odběru hornin. Na téměř 10 ha a přibližně 1,5 km lesních pěšin se tedy můžete seznámit s geologickou historií Karlovarského kraje.

Lanové centrum

Dobrodružné lanové centrum a laňáček je pro Vás nově otevřeno od 1.května 2009. Čeká na Vás 19 vysokých lanových překážek ve výšce 10 metrů pro dospělé.

Pro nejmenší (děti od 3let) jsme připravili laňáček - překážkovou dráhu plnou dobrodružství o pro ty nejmenší. To vše najdete 500metrů od Kolonády, vedle geologického parku v areálu tenisového klubu u Lesního pramene. Neváhejte a přijďte si vyzkoušet své možnosti nebo se podívat na výkony jiných.

Přírodní park u Prelátova pramene

Na podzim roku 2004 bylo založeno občanské sdružení "Hravý pramen" s cílem zregenerovat přírodní park v lokalitě u Prelátova pramene a postupně zde budovat dětské hřiště, a tím navázat na tradici tohoto místa jako oblíbeného cíle pro příjemné trávení volného času.

Postupně vznikali v parku atrakce pro děti a dekorativní prvky z přírodních materiálů s respektováním jedinečnosti daného prostředí v přírodním parku u Prelátova pramene. První dětská atrakce v parku "Lanovka" byla z velké části uhrazena z finančních zdrojů Města Mariánské Lázně, stejně jako další atrakce "Vodní svět". Všechny ostatní atrakce a dekorativní prvky v parku, stejně jako menší část "Lanovky" a "Vodního světa" jsou financovány a pořizovány členy o.s. "Hravý pramen", dárci materiálů a financí, prací přátel a příznivců parku u Prelátova pramene a také díky pomoci dětí.

 

Podhorní vrch

U Mariánských Lázní je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Má dva vrcholy - Velkou (847 m. n. m.) a Malou Podhoru (829 m. n. m.).

Celý kopec je vlastně vyhaslá sopka, pozůstatek alpinského vrásnění z doby před 30 - 60 milióny let, kdy se z prasklin pevninského štítu, z hloubek 40 - 60 km vylily čedičové lávy o teplotě 1200 C, které občas vystřikovaly do vzduchu a rychle tuhly, takže k zemi dopadaly již jako pevné části, takzvané tufy, které tvoří část obložení Podhory, na ploše přibližně 900 x 500 metrů. Tento unikátní třetihorní relikt, kde rostou významná rostlinná společenstva, byl v roce 1997 vyhlášen přírodní rezervací. Na Podhoře se také těžil čedič v lomu, který byl v provozu už před válkou. Byl mimořádně kvalitní a používal se především jako podkladový materiál pod silnice.

Podhora je pro svůj magický vzhled opředena množstvím bájí a tajemných historek. Místní obyvatelé věřili, že ve skalách na vrcholu sídlí Duch hory, který odsud metá blesky z jasného nebe, sesílá kroupy a déšť. Podle popisu měl být podobný krkonošskému Rübezahlovi. Zjevoval se poutníkům v různých podobách a lidé se jeho sídlu vyhýbali. Existují nedoložené dohady, že právě tato postava inspirovala kavárníka Zischku, když stavěl nedaleko hotel Krakonoš (Café Rübezahl), se sochou v nadživotní velikosti.

Ovesné Kladruby

Ovesné Kladruby zaujímají mezi vesnicemi bývalého panství kláštera tepelského zvláštní, vyjímečné postavení, protože nejsou uvedeny ve velké potvrzující listině kláštera z r.1273. Již v r. 1242 je zde doložena farní stanice, to poukazuje na význam tohoto místa již v raném věku. Pravděpodobnost výstavby obce se datuje až po r.1273. Nejstarší pojmenování souvisí s obsazením fary r.1363 po smrti faráře Lorence / Vavřince /.Tehdejší latinské jméno bylo „ Anavetika Cladruna „ přičemž prvé slovo neznamená nic jiného než – oves. Již o rok později je obec pojmenována německy Hebreyn Kladrum, středověké Hebreyn – oves. Toto se časem změnilo na Habakladrau. České pojmenování Ovesné Kladruby se prvně zaznamenalo r.1473 a má stejný význam jako německé a latinské jméno. Obec zůstala vždy majetkem kláštera, obec se nikdy nehlásila k luteránské víře a právě proto jí klášter v Teplé protěžoval a na přelomu 16.a 17. století nastala pro obec doba rozkvětu,jež nebyla zastavena ani velkým požárem a morem v r. 1611 kdy v obci zemřelo během čtyř měsíců 130 obyvatel, obec nebyla zlomena ani následným morem v r. 1633, ani třicetiletou válkou.

Naučná stezka Smraďoch

Jedná se o zpřístupněné části přírodní rezervace stejného názvu (lesní vrchovištní rašeliniště). Stezka je v provozu od července 1976. 5,4 km od Mariánských Lázní, vstup z parkoviště u silnice (160 metrů za lesní restaurací Nimrod). Dostupnost po silnici z Mariánských Lázní (směrem na Prameny), nebo po značených turistických cestách (modrá, červená značka). Z parkoviště přístup po lesní pěšině (67 m), vlastní vstup na naučnou stezku a celá trasa na vyvýšeném dřevěném můstkovém chodníku. Celková délka vlastní naučné stezky 76 metrů. Na trase jsou dvě vyhlídkové plošiny (výhled na mofetový štít - bahenní sopky a na vývěr plynů v Zeleném jezírku).

Vstupní panel je tvořen ze dvou částí - návštěvního řádu chráněné krajinné oblasti a z turistické časové mapky okolí s vyznačením dalších dostupných zajímavostí. Na konci stezky na vyhlídkové plošině je informační panel (jak vznikají minerální prameny a mofety, informace o přírodní rezervaci Smraďoch). Název Smraďoch je naprosto opodstatnělý. Mimo kysličník uhličitý zde vyvěrá i nepatrné množství sirovodíku. Naprosto však stačí k tomu, aby celé území bylo zdaleka cítit po zkažených vejcích. Cesta je upravena i pro tělesně postižené.

Chůze po stezce i dostupnost lokality nevyžaduje speciální vybavení a není fyzicky náročná. Pouze při pěší vycházce z Mariánských Lázní je potřebné běžné terénní oblečení a vlastní trasa je mírně náročná. Texty na naučné stezce jsou v jazyce českém, anglickém a německém.

V blízkosti je volně přístupný vývěr minerální vody Farská kyselka

Naučná stezka Kynžvartské kyselky

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart.

Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Liščí prameny

Prameny jsou zachyceny ve dvou dřevěných čtvercových jímkách těsně vedle sebe. V roce 2001 byly kyselky vyčištěny a potok, který dříve tekl v těsné blízkosti a často kyselky zaplavoval, byl sveden bokem.

V roce 2007 byl nad prameny postaven přístřešek a upraven přístupový chodník. Kyselky jsou součástí naučné stezky Kynžvartské kyselky. Obsah CO2 je 1960 mg / l. Kyselky nejsou hygienicky kontrolovány.

Kančí pramen

Pramen byl znovuobjeven v roce 2002 v místech, kde se objevovalo velké množství unikajícího kysličníku. Při úpravě byl objeven dřevěný soudek, kterým byl dříve upraven vývěr kyselky. Protože kyselka nebyla nikde ve známé literatuře popsána, byla pracovníky CHKO Slavkovský les pojmenována jako Kančí pramen podle toho, že bylo okolí kyselky rozryto od divokých prasat. Kyselka je součástí naučné stezky Kynžvartské kyselky. Obsah CO2 je 2300 mg / l. Kyselka není hygienicky kontrolována.

Kančí pramen

Pramen byl znovuobjeven v roce 2002 v místech, kde se objevovalo velké množství unikajícího kysličníku. Při úpravě byl objeven dřevěný soudek, kterým byl dříve upraven vývěr kyselky. Protože kyselka nebyla nikde ve známé literatuře popsána, byla pracovníky CHKO Slavkovský les pojmenována jako Kančí pramen podle toho, že bylo okolí kyselky rozryto od divokých prasat. Kyselka je součástí naučné stezky Kynžvartské kyselky. Obsah CO2je 2300 mg / l. Kyselka není hygienicky kontrolována.

Pramen Marie

Jímání je provedeno pouze do studny na pozemku pod lázeňským domem Šárka.

Pramen Richard

Je přírodní léčivý zdroj. Vyvěrá v centru lázeňské části Kynžvartu. Je to studená minerální voda hydrogenuhličitano-sírano-vápenohořečnatého typu, čerpaná z hloubky kolem 10 m o teplotě 9°C. Správce zdroje je Dětská léčebna Lázně Kynžvart, a proto je i pravidelně kontrolovaná. Obsahuje velké množství volného CO2, hydrouhličitanů, kyseliny křemičité a vápníku. Kyselka příjemně osvěžující chuti je silně hypotonická, snižuje krevní tlak a svalové napětí.

Pramen Viktor a Helena

Oba léčivé prameny jsou přírodní prosté železnaté kyselky hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, vápníku a sodíku, studené, hypotonické.
Oba prameny vyúsťují v pitném pavilónku.
Pramen Helena je využíván k výplachům horních cest dýchacích a kloktání a  vzhledem k obdobnému složení jako mariánskolázeňský Rudolfův pramen k léčbě nefrourologických pacientů (koupele, pitné kúry).

Naučná stezka Kladská

Stezka je nepřetržitě v provozu od září 1977. Od Mariánských Lázní je vzdálena 9,5 km (silnice Mariánské Lázně - Kladská), z Lázní Kynžvartu 5 km. Dostupnost buď individuální autoturistikou, autobusem z Mariánských Lázní nebo pěšky po značených turistických cestách. Vstup na naučnou stezku ze silnice Kladská - Prameny (od loveckého zámečku v osadě Kladská 250 metrů směrem na Prameny). Stezka vede kolem Kladského rybníka po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v části pojmenované Tajga.

Vlastní trasa vede po vyvýšeném dřevěném můstkovém chodníčku. Celková délka stezky 1,6 km. Po obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Od konce stezky je bezbariérová část přístupná především pro invalidní vozíčkáře. Chůze po naučné stezce nevyžaduje speciální oblečení a není fyzicky náročná.

Na trase je 8 informačních panelů - zastávek:

  • Vstupní panel - proč ochrana Slavkovského lesa?
  • Znak chráněné krajinné oblasti + symbolická květina Slavkovského lesa arnika chlumní, geologický vývoj reliéfu Slavkovského lesa.
  • Historie osady Kladská, obyvatelé vodní nádrže.
  • Minulost a dnešek lesních porostů Slavkovského lesa, fauna Slavkovského lesa.
  • Minerální prameny Slavkovského lesa - vznik, vývoj, vztahy. Charakteristika některých minerálních pramenů
  • Vzácná fauna a flóra národní přírodní rezervace Kladské rašeliny - rašeliniště Tajga.
  • Vznik a rozdělení humolitů (slatiniště, přechodová rašeliniště, vrchoviště).
  • Historie středověké těžby cínu ve Slavkovském lese a technická památka Dlouhá stoka.
  • Krásná příroda pro člověka - ochrana přírody a krajiny v České republice, základní úkoly a poslání chráněné krajinné oblasti. Přehled znaků nejstarších chráněných krajinných oblastí a národních parků v České republice.

Zdroj : Mariánské lázně

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode